Kdy hrozí na horách lavina?

Lavina je definována jako rychlý sesuv masy sněhu po dráze, která je delší, než padesát metrů. Sněhové laviny jsou typické pro hory se strmými svahy. Dochází k nim často například v Alpách nebo ve Vysokých Tatrách. Laviny s sebou většinou způsobují značné škody v lesních porostech, stojí-li jim v cestě hotely, nebo domy, mohou být také vážně poškoženy a v nejhorších případech si laviny vyžádají i ztráty na lidských životech. Mezi nejčastější oběti lavin jsou podle statistik skialpinisté, lyžaři a horolezci.

Jak poznat, že v dané lokalitě hrozí lavina?

Vyrážíte-li na hory během zimy, je rozhodně vhodné zkontrolovat zpravodajství horské služby a informovat se o stupni lavinového nebezpečí v dané oblasti.

Jaké jsou faktory, které zvyšují šance, že v dané oblasti dojde u utržení laviny?

Problematické mohou být situace, kdy začne padat sníh na starou sněhovou pokrývku. Mezi starou a novou vrstou sněhu se může vytvořit nestabilní předěl a na strmých svazích může dojít k odtržení deskové laviny, která klouže po vrstvě starého sněhu. K takovýmto lavinám dochází často v alpských oblastech ve výškách nad 2000 metrů nad mořem.

Jedním z nejnebezpečnějších faktorů pro vznik laviny je déšť. Ten zvyšuje váhu sněhové pokrývky a ta je díky tomu náchylnější k utržení. Navíc voda narušuje integritu sněhové vrstvy, což také podporuje vznik laviny. Déšť je jedním z nejčastějších spouštěčů laviny.

Nebezpečné jsou také výkyvy teplot. Například intenzivní mráz a sněžení po teplém období. Během teplého období sníh taje, mrazem se pak vytvoří ledová vrstva, která není stabilním podkladem pro nový sníh.

Problematické jsou také intenzivní mrazy, které mohou způsobit změny ve sněhové pokrývce. Může dojít vlivem změny krystalické struktury molekul vody ke vzniku slabé nestabilní vrstvy, která se může odtrnout a vytvořit tak lavinu.