Meteor Crater s Onřejem - od Grand Canyonu za stopou z vesmíru

vydáno 22. března 2016

V minulém díle jsem se vypisoval o své cestě na dno Grand Canyonu. A dnes, dnes nás čeká výšlap nahoru a nějaké to cestování po okolí (Desert View a Meteor Crater). Po pravdě řečeno, bych se o té oblasti mohl rozvykládat ještě více, ale pokusím se nacpat co nejvíce šťavnatých zkušeností do co nejmenšího prostoru, ať je to pro vás čtivé a zajímavé.

Obě noci (v roce 13 i 14) jsem prospal naprosto mrtev. Nejhorší je však vstávání. Víte, z Phantom ranch musíte vystřelit již kolem 7 - 8 ráno (tuším), prostě velmi brzy ráno, počítejte s tím. Takže snídaně je rovněž velmi brzy. V našem případě to znamenalo lívance se sirupem, nějaké to ovoce, káva, čaj. Byla to velmi bohatá snídaně. Jak jsem se již zmínil v minulém článku, ceny za jídlo nejsou zrovna příznivé (ceny v dolarech; snídaně cca 19, guláš 27, vege 27, steak steak 44, oběd na cestu 14), ale věřte, množstvím jídla, které chcete sníst, v podstatě nejste omezeni, co lepšího si jedlík jako já může přát!

Byla zima, prosinec, takže jsme vycházeli za tmy. Po cestě jsme probudili zaparkované muly a namířili si to kolem řeky směrem k Bright Angel Trail, která má něco málo přes 15 km. Je o něco delší než cesta dolů, ale není tak prudká a po cestě je i voda, což se o South Kaibab (cesta dolů), rozhodně nedá říct.

 

První dva kilometry jsme ušli za černočerné tmy, takže můžete jen tušit, co je v okolí. Protože se všude všechno hýbe, šustí, sem tam zažhnou nějaké oči… prostě krásná, nespoutaná krajina. Přešli jsme řeku přes Silver bridge (Stříbrný most), kde jsem se vždy s radostí zastavil, protože pozorování temné a rozbouřené řeky za brzkého rána v sobě prostě skrývá jistý půvab.

Vždy jsem vyrážel mezi prvními. Mám rád klid v horách a přiznám se, že mě docela i baví pak po cestě za sebou pozorovat ty bludičky s vědomím, co mají před sebou. Neuplynula dlouhá doba a začalo první stoupání, světla bylo stále ještě málo, takže vám fotky nebudu příliš ukazovat, nepřišly mi až tolik zajímavé, ALE pokud vyjdete takto brzy ráno, tak máte velmi slušnou šanci, že již ve čtvrtině kopce narazíte na skvělý výhled do údolí a hlavně první ranní panoramata s východem slunce. Ten mě osobně celoživotně fascinuje, neustále se ženu za východy slunce a těší mě pozorovat začátky nového dne, kdy většina lidí ještě spí… (pozn. pokud zrovna není zataženo, jak se mi již nesčetněkrát stalo).

Z cesty nemusíte mít velké obavy, neustále se klikatí, takže celé stoupání je vlastně velmi příjemné. Často se vám také naskytnou krásné výhledy i na cestu, která se za vámi klikatí a na další turisty, kteří jsou touto dobou zpravidla již někde poblíž. Co se pocitu týče, na začátku je rovinka a malé kopečky, které vás tak akorát pěkně probudí a napumpují a pak se teprve cesta začte více stáčet a stoupat.

Měl jsem sebou mapu, takže jsem věděl, že má cesta směřuje k Indian Garden, kde jsem narazil na první turisty směřující shora. Jedná se vlastně o poslední zastávku před Phantom ranch (když jdete z vrchu), mimo jiné jsou zde toalety, pitná voda a teploměr, který vám prozradí jaká je venku teplota. Vzhledem k tomu, že většina této oblasti je z rána kompletně ve stínu, je třeba se připravit na nižší teploty, i když je třeba uznat, že v druhém roce byly teploty o něco vyšší, takže voda dokonce i tekla.

 

(dvě fotky výše z roku 2013)

(fotka výše z roku 2014)

Indian Garden je krásná malá oblast s potůčkem, zarostlá křovím a listnatými stromy. Ideální pro odpočinek v parném létě, jsou tu také nějaké ty ohrádky pro muly a koně a co je pro nás turisty podstatné, je zde rozcestí. Pokud spěcháte a nechcete příliš ztrácet čas, můžete se vydat směrem nahoru nebo na Phantom ranch (záleží na směru), ale pokud se nebojíte prodloužit si výlet, vřele vám doporučuji udělat si menší zacházku na Plateau point – necelé čtyři kilometry.

Jeden z domorodců mě navnadil slovy, že jde nejkrásnější výhled na řeku

Vlastně jsem se o této cestě dozvěděl úplně náhodou, protože z mapy jsem ji vyhodnotil jako „zbytečná zacházka“, ale jeden z domorodců mě navnadil slovy, že jde o nejkrásnější výhled na řeku, údolí a nižší část Grand Canyonu, takže za sebe vřele doporučuji! Celá cesta je navíc víceméně po rovince, takže naprosto nenáročné, krásné místo pro svačinu a přestávku na vycházejícím sluníčku. Navíc, co může být více motivující, když šlapete vzhůru do větší a větší zimy, ve stínu, než ta kouzelná chvíle, kdy poprvé překročíte hranici mezi ledovým stínem a vřelým sluncem.

Pokud jste tak jako já líní tahat sebou velké zásoby jídla, můžete si na Phantom ranch objednat i svačinu na cestu (14 USD), která se skládá z pomazánkového másla, housky, salámu, nějakého toho ovoce, oříšků, rozinek a energiťáku. Nicméně i já musím uznat, že v druhém roce jsem raději ušetřil a vzal si jídlo sebou, poměr cena vs. užitek mi v tomto případě nepřišel zase tak skvělý jako v případě jejich servírovaných jídel.

 
 

Plateau point je, jak už název nepovídá, menší desková plošina se sem tam zábradlím, ale hlavně tedy spousty místa k odpočinku, povalování a focení. V letních měsících je zde rovněž k dispozici pitná voda, v zimě je však přívod zastaven. Vzhledem k mrazům se vlastně ani není čemu divit.

Z okrajů se vám pak naskytne výhled na část stezky, řeku Colorado a na okolí hory, tak nějak v polovině horizontu. Nevidíte tedy celý Grand Canyon, ovšem i tak stojí výhledy za návštěvu. Pokud byste nechtěli jít až na dno, pak je, dle mého názoru, právě toto TO místo, kam namířit svůj jednodenní výlet „na otočku“. Celkový „roundtrip“ (tam i zpět) vás bude stát něco kolem 20 km v nohách po dobře upravených cestách a s dobrou dostupností vody, toalet a míst k odpočinku.

 

(dvě fotky výše z roku 2014, kdy bylo pod mrakem)

 

(dvě fotky výše jsou z roku 2013, kdy bylo jasno, ale větší zima)

Je navíc docela pravděpodobné, že se vám v ranních hodinách podaří odhalit tajemství zásobování Phantom ranch. V Tatrách jsme zvyklí na šerpy, kteří otrocky nosí jídlo na svých zádech, ale ve Spojených státech pokročili již o kus dopředu a zásoby snášejí helikoptérou.

Pokud máte rádi i nějaké ty kytičky, kaktusy a zvířátka, také si přijdete na své. Dokáži si představit, že na jaře tady toho najdete o něco více, ale minimálně o kaktusy nikde nebyla nouze a z osobní zkušenosti musím říct, že narazíte i na parohatou hlídku, která se vám možná pokusí lehce naznačit, na čím území se pohybujete. Stejně jako v ostatních parcích i zde platí zásadní pravidlo, že byste se k divoké zvěři neměli přibližovat, hladit ji a už vůbec byste je neměli krmit, pak by totiž při nejmenším mohla zvěř přestat být divoká. Po rozhovoru s jedním z ochránců jsem se pak dozvěděl, že důsledky jsou o něco dalekosáhlejší. Zvěř, která si zvykne na lidi, se jich totiž vůbec nebojí a dochází pak k častějším nehodám a úrazům (i dopravním).

 

A zatímco pánové si udržují svůj majestátný odstup, pravdou je, že dámy si dovolily přijít blíže, ani nebylo třeba se snažit. Jen fotit se jim příliš nechtělo a tak po asi 10 minutách marných pokusů a nádherných výhledů na jejich záda a šíji, jsem uznal prohru a pokračoval ve focení krajinek a řeky.

 

Pokračujme dále, slunce již stoupá nad vrcholky hor a to nejhorší nás teprve čeká, to pravé stoupání. Počet turistů se zvyšuje, horizont se rozšiřuje, pokud tedy nejste zrovna uprostřed kaňonu, který vás trochu omezuje zprava i zleva, ale cesta sama o sobě je bezpečná, ušlapaná a vlastně taková jakou byste čekali na hlavní turistické trase, tedy i s větším množstvím lidí.

 
 

Čím výše stoupáte, tím více sněhu zřejmě potkáte a k mému zděšení i odvážných turistů. Nerad takové cesty podceňuji, mám své oblíbené pevné boty do hor, hůlky a menší batůžek s výbavou „coby-kdyby“, proto mi lidé v mokasínech a piškotech vyvolávají silný úsměv na tváři – ano, byl jsem svědkem i slečny v botech na podpatcích. Američani jsou obecně velmi vřelý národ a rádi se s vámi zastaví a krátce popovídají, třeba o tom, jak to celé podcenili a na ledu a sněhu upadli a rozsekli si zápěstí – v tomto případě se tedy jednalo o mladého cizince a z „rozseklého zápěstí“ se nakonec vyvrbila jen lehce poškrábaná ruka. I přesto musím říct, že v horních částech byl pod sněhem led a vyplatila se mi má lehká železa, která jsem zakoupil na vrcholu v jednom z lokálních obchůdků za cca 12 dolarů, po cestě se mi navíc přetrhla, takže jsem je po výletě úspěšně reklamoval a dostal zpět peníze – půjčovné zdarma?

 

Zbývá již jen pár kilometrů klikatící se cesty nahoru. Pár přestávek v přístřešcích, nějaká ta svačina na doplnění energie, která člověku rozhodně přijde vhod, přeci jen stoupáte do výšek nad 2 tis. km a už jste nahoře.

 

Výlet na dno Grand Canyonu a zpět je jedna z nejkrásnějších túr, jaké jsem kdy absolvoval a jak jsem říkal hned na začátku prvního článku, pokud váháte, jestli se tam vydat, neváhejte, je to nezapomenutelná oblast.

Pokud však budete pouze projíždět, nemusíte zoufat. Podél GC vedou cesty a cestičky, dokonce i stezky a můžete se minimálně podívat, rozhlédnout, zaměřit svůj pohled na malinké postavičky tam dole, které se snaží vyškrábat až nahoru. Celá cesta podél hranice kaňonu je dlouhá pár kilometrů s několika zastávkami a místy k rozhledu.

 
 

Stejně jako výlet na dno, byl i výlet na vrchol GC, zpět do civilizace, zakončen nádherným a jasným západem slunce – ať už to bylo to jedinečné (viz fotka výše), nebo v podobě mého nadšeného obličeje z perfektního výletu, nádherné zásoby fotek a spousty vzpomínek.

(západ slunce na Grand Canyonem 2014 :-D)

V dnešním článku bych vás však rád seznámil i s dalšími místy, které můžete v okolí navštívit. Měl jsem celoroční free pass do všech národních parků, pokud stejně moudře (za cca 80 dolarů) učiníte i vy, dozajista ušetříte, budete tak moci do všech parků vjet s autem se čtyřmi lidmi, což vás vždy vyjde levněji než jednotlivé vstupné.

Desert View je nejvýše položená oblast jižního Grand Canyonu. Po cestě můžete narazit na několik míst k zastavení, které rovněž poskytnou pěkné výhledy a odpočinek. Dokonce budete moci i něco málo nakoupit. Já jsem neměl příliš štěstí, poněvadž v zimě se většina trhovců zřejmě stěhuje do jiných oblastí, o to méně typické pohledy se vám mohou naskytnout.

 

Samotná oblast GC Desert View je malý parčík s dominantní věžičkou, která v současné době funguje jako rozhledna a obchod se suvenýry. Naleznete zde i sociální zařízení a nějaké ty obchody s občerstvením. Samotná oblast vám pak poskytne výhled především na severovýchodní část Grand Canyonu. Po cestě si však dávejte pozor na zvířátka, měl jsem dobré brzy, takže se nikomu nic nestalo, ale počet králíků, psů, koček atp. byl bezkonkurenční. 

 
 

A pokud vám i přesto zbude nějaký čas, můžete si udělat menší zajížďku do Meteor Crater, poblíž městečka Winslow. Pěkný kráter, přezdívaný jako „díra v zemi“ (mnou) je méně populární turistickou oblastí, ale na místě můžete navštívit odbornou přednášku, kde se dozvíte nějaké informace o kráteru, samozřejmě obchod se suvenýry, můžete si prohlédnout spousty naučných textů, obrázků a audio průvodců o oblasti i jí podobných a pokud budete mít štěstí a bude dostatečně teplo, můžete absolvovat i procházku přímo do kráteru. Což považuji za podstatnou informaci. Kráter jako takový (myšleno jeho vnitřek) není přístupný veřejnosti. Dovnitř se dostanete pouze s průvodcem a za teplého a pěkného počasí. Tady jsem bohužel již neměl takové štěstí, když jsem dorazil ke kráteru, tak teplota začala klesat a byla těsně pod hranicí přípustnou pro výlety do středu kráteru. Celé místo je zasvěceno i vesmírnému programu, takže zde najdete nějaké ty pozůstatky a památeční zeď astronautů.

 

To bude pro dnešní den vše, doufám, že se vám můj výlet po Spojených státech líbil a třeba se uvidíme i u dalších!

Ondřej Kubesa

Předchozí díly:
Putování národním parkem Grand Canyon
Objevte Niagarské vodopády
Putování po horách USA: pohoří Adirondack

Oblíbené zájezdy USA

Podobné články

Ochrana soukromí a nastavení
Abychom mohli přizpůsobit obsah a reklamy konkrétním uživatelům, poskytovat funkce sociálních médií a analyzovat návštěvnost našeho webu, používáme soubory cookie. Informace o vaší práci s webem také sdílíme s našimi partnery pro sociální média, inzerci a zpracování analýzy, a to v souladu s dokumentem Zásady zpracování osobních údajů. V části „Nastavení souborů cookie“ můžete upravit své preference. Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

NOVÉ ZÁJEZDY A SLEVY NA E-MAIL

S námi se dovíte jako první o nových slevách např. Děti ZDARMA, Skipasy v ceně, Veletržní slevy a další.

• Srovnávání cen od cestovních kanceláří.
• Nejrychlejší cesta k nejnižší ceně zájezdu.
• Soutěže o ceny.

Vyplněním a odesláním formuláře souhlasíte s nezbytným zpracováním Vašich osobních údajů pro účely zasílání obchodních sdělení v souladu s našimi Zásadami zpracování osobních údajů.. Souhlas bude ještě nutné potvrdit v e-mailu, který Vám zašleme pro kontrolu, že je správně vyplněný.

NOVÉ ZÁJEZDY A SLEVY NA E-MAIL

S námi se dovíte jako první o nových slevách např. Děti ZDARMA, Skipasy v ceně, Veletržní slevy a další.

  • Srovnávání cen od cestovních kanceláří.
  • Soutěže o ceny.
  • Nejrychlejší cesta k nejnižší ceně zájezdu.
  • Novinky z Magazínu cestování - bezpečnostní situace, tipy na výlet a reportáže.

Vyplněním a odesláním formuláře souhlasíte s nezbytným zpracováním Vašich osobních údajů pro účely zasílání obchodních sdělení v souladu s našimi Zásadami zpracování osobních údajů.. Souhlas bude ještě nutné potvrdit v e-mailu, který Vám zašleme pro kontrolu, že je správně vyplněný.